Březen 2017

28/3/17

28. března 2017 v 0:01
Do prostoru chodby vnikne obláček studeného venkovního vzduchu; z chození pozdě domů se stala rutina.
Sundám si boty, drahý kabát a tašku plnou zápisníků.
Odložím své šaty a pozastavím se nad tím, že jsem si ani nevšimla, jaká je uvnitř zima.
Skryju se do záhynů peřin a přitisknu obličej do měkkého polstrování polštáře.
A doufám, že usnu předtím, než se celá roztríštím.
Kdy budu naživu?

27/3/17

27. března 2017 v 0:44
topila jsem se v tvých vlasech
dlaních a kůži
ráno jsem trávila představováním si
tvých snů a myšlenek
myslela jsem na to co asi cítíš
co chceš a po čem toužíš

25/3/17

25. března 2017 v 0:32
je možný abychom odpustili sami sobě věci, který jsme nestihli vyslovit?
je možná abychom si odpustili všechny věci, kterýma jsme se nestali?